Co se stane na prvním hřišti, když očkování štěněte uspěcháte

Před vstupem na hřiště si štěně nechte na vodítku. Nejdřív obcházejte areál zvenku, ať si zvykne na pachy a zvuky. Teprve potom vejděte. První kontakt s jiným psem by měl být krátký a řízený. Ideální je pes, kterého znáte a který je klidný a očkovaný. Vyhněte se místům, kde se to hemží cizími psy. Štěně se učí nápodobou, a pokud uvidí agresivní chování, může si ho osvojit.

První návštěva psího hřiště je pro štěně velký krok. Potká cizí psy, pachy, hluk a neznámý povrch. Pokud ale ještě nemá dokončené očkování, může se z tohoto zážitku stát zdravotní problém. Většina veterinářů doporučuje vyčkat s návštěvou veřejných prostor až do dokončení základní vakcinace, obvykle ve věku 14 až 16 týdnů. Nejde o přehnanou opatrnost. Stěně v této době ještě nemá plnou imunitu a setkání s neznámým prostředím zvyšuje riziko nákazy.

Nejčastější chyby: nasazovat obojek hned po příchodu domů, když je kočka vystresovaná z přepravky. Dále je to opakované přidržování na klíně, když se kočka vzpírá, což vede k poškrábání a ještě větší nedůvěře. Mnoho lidí také zapomíná, že obojek proti blechám nemusí být nasazený neustále. Některé typy se nosí jen několik dní a pak se sundavají. Řiďte se příbalovým letákem, ne zvykem. Pokud kočka obojek po několika dnech stále nesnáší, sundejte ho a zvolte jinou formu ochrany, například spot-on přípravek.

Nehoda doma není selhání psa, ale selhání dohledu. Nikdy štěně netrestejte, nechte ho nosem do loužičky ani na něj nekřičte. Pes si spojí trest s vaším příchodem, ne s tím, co udělal před deseti minutami. Může se naučit, že čůrání před vámi je nebezpečné, a začne se schovávat za nábytek. To je mnohem horší než samotná loužička. Pokud štěně přistihnete přímo při činu, řekněte krátké „ne", vezměte ho a odneste ven. Pokud ho přistihnete později, jen místo bez komentáře ukliďte.

Po návratu štěně očistěte. Otřete mu tlapky a zkontrolujte srst, jestli si nepřineslo klíště nebo odřeninu. Sledujte následující dny. Příznaky jako průjem, zvýšená teplota, kašel nebo apatie mohou znamenat, že se nakazilo. V takovém případě okamžitě kontaktujte veterináře. Nepodceňujte ani opakované kýchání nebo výtok z očí.

Bezpečné cestování autem se psem nestojí na jednom zázračném prostředku. Stojí na souhře tří věcí: zajištění psa, rozumném tempu jízdy a respektu k tomu, že pes není člověk. Když to dodržíte, většina psů se během několika jízd naučí v autě spát místo toho, aby slintala a třásla se.

Dlouhosrstá kočka, která se pravidelně nečeše, si do několika dní vytvoří podhuštěný podsada, který se začne plstit u kůže. Srst se pak nedá rozebrat hřebenem, ale musí se odstřihnout nůžkami i s kůží, což je pro kočku bolestivé a pro vás stresující. Pravidelné kartáčování není kosmetika, ale prevence kožních problémů, zánětů a spolknutých chomáčů, které končí v žaludku jako vláknité bulky.

První návštěva hřiště nemá být zkouška odvahy, ale postupný trénink. Když očkování uspěcháte, riskujete vážné onemocnění. Když ho naopak dokončíte a začnete opatrně, získáte psa, který se umí chovat v kolektivu a zvládá nové situace bez paniky. Rozhodující je trpělivost a rozumný odhad, ne tlak okolí.

Než vyrazíte na hřiště, ověřte si u svého veterináře, jaký typ očkování štěně absolvovalo a kdy byla podána poslední dávka. Trvá totiž několik dní, než si tělo vytvoří dostatečnou ochranu. Mezi typické chyby patří domněnka, že po první injekci je štěně chráněné. Není. Stejně chybné je spoléhat na to, že se na hřišti „nic nestane", protože tam chodí jen sousedé. Viry a bakterie přežívají v půdě, na trávě i na povrchu laviček.

Jak poznat vhodný okamžik a na co si dát pozor Vhodný okamžik poznáte podle dvou věcí: štěně má dokončenou základní vakcinaci a veterinář potvrdil, že může do kolektivu. Poté začněte krátkými návštěvami. Deset až patnáct minut stačí. Vyberte dobu, kdy je na hřišti méně psů. Ranní hodiny nebo brzké odpoledne bývají klidnější. Sledujte, jak štěně reaguje. Pokud ztuhne, schová se nebo vrčí, není to zlobení, ale stres. Nenuťte ho do kontaktu. Radši ho vezměte stranou, nechte ho pozorovat a pochvalte ho za klidné chování.

Než misku koupíte, zkuste domácí variantu: nasypejte granule do běžné misky a přidejte dvě až tři čisté tenisové míčky nebo velké oblázky, které pes nemůže spolknout. Pes bude muset jídlo vybírat mezi překážkami a zpomalí. Pokud to funguje, investice do speciální misky má smysl. Pokud ne, žádná miska to nespraví. Stejně důležité je hlídat, jestli pes po jídle nekašle nebo nedýchá ztěžka. Někteří psi se při jídle z misky s překážkami zbytečně rozruší a polykají vzduch. V takovém případě je lepší vrátit se k běžnému krmení a řešit rychlost jinak, například rozdělením porce na více menších jídel během dne.